Skoro všechny chutě Katalánska!

Každý region Španělska má svoje chutě a svoji rozmanitou gastronomii. Nás nejvíce učarovala ta katalánská. Do Barcelony se opakovaně vracíme za našimi oblíbenými dobrotami. Na každém rohu zde natrefíte na menší restaurace, tapas bary, rodinné hospůdky nebo i luxusní podniky s vyhlášenými šéfkuchaři. A zaručeně všude si pochutnáte. My osobně ale preferujeme menší rodinné podniky, které mají příjemnou autentickou atmosféru a jsou plné místních obyvatel - tedy se zárukou, že si pochutnáte.

Katalánská kuchyně, jak už název napovídá, pochází z Katalánska (jedna ze 17 autonomních oblastí Španělska). Kořeny některých kulinářských postupů sahají až do 15. století. Katalánská kuchyně sestává hlavně z čerstvých mořských plodů, masa, zeleniny a ovoce. Maso se obvykle servíruje se směsí česneku a olivového oleje, která se nazývá alioli. Dalšími základními oblíbenými dipy a omáčkami jsou sofregit (směs ze smažené cibule, rajčat a česneku) a samfaina (směs podobná ratatouille, tedy spojení sofregitu a červeného pepře, lilku a nebo cukety). Na chleba si zde máslo moc často nenamažete, katalánská kuchyně uznává chutnější variantu, a to chléb se směsí drcených rajčat, olivového oleje, česneku a soli. Celkově v sobě katalánská kuchyně nese prvky středomořské stravy, je tedy nejen chutná, ale i zdravá, alfou a omegou všeho je čerstvost. Katalánsko je také známé svojí produkcí sýrů a sušené šunky – jamón serrano či jamón ibérico. Do katalánské kuchyně patří i neodmyslitelně botifarra – katalánský typ klobásy a různé druhy fuetů (sušené kořeněné salámy).

Velice oblíbené a všudypřítomné jsou tapas. Jedná se malou porci jídla, degustační porci na malém talířku nebo jednohubku. Kromě označení tapas, můžete zaslechnout i ekvivalenty jako pinchos (pinčos), ración (oproti tapas se jedná o větší porci) nebo montadito (druh tapas, jehož základem je bageta – obdoba našeho chlebíčku). Název tapas pochází ze španělského slovesa tapar, které znamená „přikrýt“. Jedna z historek praví, že označení tapas vzniklo tak, že kdysi bylo zvykem si skleničku vína zakrývat krajíčkem chleba nebo plátkem šunky, aby do skleniček nepadal hmyz, kterého je v teplém podnebí ve Španělsku dostatek. Za tímto účelem se pak začaly podávat k pití talířky s různými pochutinami. Tapas mohou být teplé nebo studené. A protože je ve Španělsku stolování společenská událost, je tapas určené ke sdílení s ostatními spolustolovníky, a musí se tedy dát jíst rukama, aby mohl každý snadno uzobávat drobné porce po celý večer. Nejen v Katalánsku, ale v celém Španělsku, stále ještě najdete pár míst, kde když si objednáte skleničku vína nebo piva, automaticky k tomu dostanete zdarma něco na zub. Takové tapas nebývají nijak nápaditá, jedná se spíše o malou mističku oliv, kousků sýra nebo šunky, oříšků apod. Nicméně v současnosti tapas pořídíte spíše za cenu cca 1-2 eura za kus. Naším nejoblíbenějším místem na tapas v Barceloně, je podnik Pincho.j v ulici Carrer de Blai. Ulice Carrer de Blai je vyhlášenou gastro ulicí, se zástupem jednoho tapas baru za druhým. Cenu tapas poznáte podle párátka v něm zabodnutém. Pokud je dřívko tenké, je cena v tomto konkrétním podniku 1 euro, pokud je dřívko tlusté, pak je cena 1,5 euro. Velký džbán sangrie tu dostanete za 9,5 euro. Sangría je osvěžující alkoholický nápoj, typický pro tento region. Jde o směs vína, kousků ovoce, sladidla a malého množství brandy, směs se pak nechá v chladu odstát. Nejčastěji se sangría připravuje z červeného vína, nám ale zachutnala i verze z vína bílého.

Dalším skvělým místem, které jsme v Barceloně objevili, je malá útulná hospůdka, nenápadně zasazená do postranních uliček blízko La playa de la Barceloneta. Restaurace Can Maňo v ulici Carrerdel Baluard. Hospůdka je malá a dosti vytížená, museli jsme si tedy vystát menší frontu, než nás usadili ke skromnému stolu. K pití jsme si objednali po vzoru místních lahev Turbia. Turbio je bílé víno, zpracované při nízké teplotě, které zabraňuje vysrážení kvasinek. Tímto způsobem získáme zakalené víno s mírnou šumivostí, které lze v optimální chvíli lahvovat pro jeho spotřebu. Před konzumací se doporučuje jemně protřepat. Je lehké a velice osvěžující, k mořským plodům ideální volba. Podnik se zaměřuje výhradně na mořské plody. Porci zde pořídíte v průměru kolem 8 euro. My si pochutnali na tygřích krevetách, pokapaných směsí olivového oleje a bylinek, zakápnutých citrónovou šťávou, dále pak na porci v mouce obalených a smažených sardinek. K tomu jsme přikusovali čerstvý bílý chléb, který se podobá naší vece, jen má o něco křupavější kůrčičku. Ochutnat zde můžete i tortilla de patatas – španělskou omeletu. Je to oblíbené jídlo připravované a konzumované po celém Španělsku. Omeletu připravíte z brambor, vajec a olivového oleje, soli a pepře na dochucení. Katalánsko má svoji verzi, kdy do základu těsta přidává ještě uvařenou cizrnu. Do omelety se pak mohou přidat další ingredience dle chuti, jako například chorizo (španělský sušený salám z vepřového masa, mleté papriky a česneku). V Katalánsku se dobře daří i vinné révě, nedaleko Barcelony se rozkládá vinařská oblast Penedès, jejíž specialitou je především tzv. cava, šumivé víno, které je zde také velice populární. Pokud budete v Barceloně, půjčte si auto a zajeďte si do některé z nedalekých vinic na degustaci!

Další povinností bylo v Barceloně ochutnat typické španělské jídlo - paellu. Tento pokrm pochází původem z Valencie, stalo se ale národním španělským pokrmem. Jedná se o rýži, podobné konzistence jako má rizoto, spolu s dalšími ingrediencemi, nejčastěji s mořskými plody a rybami, ale i s různými druhy masa. Rýže, která je základem pokrmu, se neomývá, jelikož škrob při vaření způsobuje potřebné zahuštění. Paella se pak připravuje ve speciální nízké pánvi, zvané paellera. Nám paella nejvíce chutnala v Bodega Vasconia v historické čtvrti Barri Gotic. Když jste v Barceloně, nelze minout ulici La Rambla a hlavně tržnici rozmanitých vůní, chutí a barev - La Boqueria. Je to vůbec nejstarší tržnice tohoto typu v Barceloně. Najdete zde vše z katalánské gastronomie, od masa, uzenin, plodů moře, ryb, ovoce, zeleniny, sýrů ale i spoustu stánkových restaurací. Před zavírací dobou pak ceny veškerých pochutin klesají, aby se toho co nejvíce doprodalo a druhý den se prodává opět vše čerstvé.

Další gastro čtvrtí kromě Barri Gotic je i čtvrť El Raval, kde si opět na každém rohu můžete vychutnávat místní speciality. Třeba okusit ančovičky. Ty se zpracovávají tradičním způsobem, kdy se vykuchají a bohatě osolí, nechají se zrát naložené v oleji. To má za následek jejich charakteristickou silnou chuť a jejich maso je pak tmavě šedé až hnědé. Katalánská kuchyně má i svoji verzi pizzy, zvanou coca. Oblíbenou slanou variantou je coca s rajčaty, cibulí, pepřem a někdy i sardinkami. Sladká verze, obvykle založená na mandlích, je často standardní položkou na mnoha slavnostech. Co se týká katalánských dezertů, výběr není nijak objemný, ale zato moc chutný. Velice oblíbeným dezertem je crema catalana – jde ve své podstatě vlastně o verzi francouzského crème brûlée, tedy vaječného krému s křupavou karamelovou krustou. Oblíbené jsou také churros, smažené dlouhé tyčinky z těsta podobného těstu na koblihy, které si namáčíte do kalíšku horké čokolády.